Dnes uplyne 85 let od úmrtí spisovatele Josefa Kožíška

Josef Kožíšek bývá nazýván básníkem dětí. Narodil se 6. 7. 1861 v Lužanech u Přeštic. Reálné gymnázium vystudoval v Plzni, 4. ročník učitelského ústavu v Příbrami. Působil jako pedagog v Mečíně, Třeboraticích a Klecanech, později byl řídícím učitelem v Zápech u Brandýsa, kde setrval do konce své učitelské služby s výjimkou nucené přestávky v roce 1917-18, kdy byl přeložen do Horní Nové Vsi na Novopacku. V letech 1920-27 byl nejprve správcem a pak ředitelem literárního oddělení Státního nakladatelství. Pracoval v Zemském ústředním spolku učitelském, ve výboru Dědictví Komenského, byl členem redakce Pedagogických rozhledů.

Literárně debutoval v Ruchu a přispíval především do časopisů Malý čtenář, České mládeži, Jarý věk a Budečská zahrada.

Pedagogické povolání a zájem o psychologii dítěte přivedl J. Kožíška k tvorbě pro děti. Nepatřil v této oblasti k uměleckých iniciátorům jako J. V. Sládek nebo K. V. Rais, uplatnil tu však své znalosti dětského světa, psychologie a slovesného projevu dětí, využil některých formálních vlastností lidové poezie a vytvořil dětem srozumitelné a pedagogicky účinné dílo, jež především ve slabikářích a čítankách provázelo život několika generací. Látkově těží z vesnického dětství.

První sbírka vyšla v roce 1890, když už předtím publikoval v časopisech. Nejznámější je asi básnička Polámal se mraveneček. Celkem vydal dvanáct knih, kromě Poupat také čítanky Ráno a Studánka. Kožíšek je i autorem řady pedagogických článků zaměřených zejména na počátky čtení.

Josef Kožíšek zemřel 6. 7. 1933 v Úvalech.