Dnes uplyne 85 let od úmrtí spisovatelky Boženy Benešové

Božena Benešová, rozená Zapletalová, byla prozaička, autorka společensko – psychologických próz, básnířka a literární kritička. Narodila se 30. 11. 1873 v rodině advokáta. Žila s rodiči v Napajedlech, kde se také provdala za železničního úředníka Josefa Beneše. Navštěvovala německou měšťanku v Olomouci, vzdělání si doplňovala studiem francouzštiny a četbou.
V roce 1902 se Božena Benešová ve Frenštátě pod Radhoštěm seznámila s R. Svobodovou a jejím prostřednictvím s F. X. Šaldou. To mělo vliv na její rozhodnutí věnovat se literární tvorbě. Přestěhovala se do Prahy, přispívala do Noviny a České kultury, spolu s R. Svobodovou redigovala časopis Lípa.
Od roku 1926 byla knihovnicí v YWCA (Young Women´s Christian Association). V Praze též navázala přátelské vztahy s jinými ženami – spisovatelkami.
Od počátku 90. let psala Božena Benešová verše, pokoušela se i o prózu a drama. Její básnická tvorba ale nebyla tak významná jako její činnost beletristická. První povídku publikovala Benešová v roce 1900 v Besedách Času. Ve svých prózách, jejichž protagonistkami bývají především dívky na prahu dospělosti, vychází z vlastních zkušeností ze života v konzervativní společnosti.

Výběr z díla: Nedobytá vítězství, Myšky, Kruté mládí, Tři povídky, Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová, Oblouzení, Člověk, Úder, Podzemní plameny, Tragická duha

Božena Benešová zemřela 8. 4. 1936.

Komentáře