Dnes uplyne 90 let od úmrtí spisovatele Karla Matěje Čapka Choda

Karel Matěj Čapek Chod se narodil 21. 2. 1860 v Domažlicích. Po maturitě na gymnáziu studoval v Praze na právnické fakultě. Studium nedokončil a věnoval se žurnalistice. Byl redaktorem olomouckého Našince, pražského Hlasu národa, Národní politiky a Národních listů; zde se v redakci setkal s bratry Čapky a na rozlišení zvolil ke jménu přídomek Chod. Ve dvacátých letech úzce spolupracoval s časopisem Cesta. Vedle práce novinářské a romanopisecké se věnoval od let devadesátých i kritice výtvarné a divadelní. Přispíval do Světozoru, Květů, Zlaté Prahy, České revue, Zvonu, Die Kunst, Cesty aj.

Počáteční Čapkova prozaická tvorba je velmi různorodá: vedle dokumentárně realistických povídek tvoří jeho dílo žánrové, figurkářské obrázky, grotesky, humoresky a psychologické studie. Od monografického zobrazení dramatického střetnutí člověka s nemilosrdným osudem (Kašpar Lén mstitel) směřuje k bohatě rozvrstvenému obrazu rozkládající se měšťanské společnosti na přelomu epochy. Ve svých dílech usiluje o dokumentárnost a přesnou charakteristiku životního stylu různých pražských sociálních vrstev (Antonín Vondrejc, Turbína). Přitahují ho romaneskní, bizarní konflikty, jež s oblibou nechá vyústit do banality či triviality. Dlouholetá žurnalistická praxe ho vyzbrojila bohatstvím námětů, smyslem pro rozpoznání životných lidských typů, širokou a detailní znalostí nejrůznějších prostředí i množstvím odborných poznatků (např. lékařství). V některých poválečných dílech se pokouší pesimistický fatalismus překonat zdůrazňováním odpovědnosti za lidský život (Jindrové), ale tato tendence je zeslabována sklonem k atraktivnosti a vulgárnosti (Vilém Rozkoč). Ve svých četných výtvarných kritikách umělecká díla spíše popisoval, nežli interpretoval.

Karel Matěj Čapek Chod zemřel 3. 11. 1927 v Praze.

Komentáře