Dnes uplyne 90 let od úmrtí spisovatele Otakara Bystřiny

Otakar Bystřina, vlastním jménem Ferdinand Dostál –český spisovatel píšící humoristické povídky z Hané a ze Slovácka, se narodil 23. 5. 1861 ve Věrovanech. Narodil se jako pátý syn hostinského.

V letech 1871 až 1878 studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, odkud byl pro výtržnost se strážníkem vyloučen, takže maturitu složil roku 1879 v Chrudimi. Po roční vojenské službě začal studovat práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, které dokončil roku 1885 (doktorát získal roku 1890). Již na střední škole a potom při studiu práv se sám živil (jako písař, korektor v tiskárně, železniční zaměstnanec, sekretář spisovatele Josefa Václava Friče) a zdrojem jeho příjmů mu také byly honoráře za básně a vesnické obrázky, které publikoval v různých časopisech (Květy, Švanda dudák, Zlatá Praha a jiné).

Po dokončení studia pracoval jako advokátní koncipient v Plumlově, Prostějově, Vyškově a v Brně, od roku 1893 působil jako advokát v Novém Jičíně a v letech 1921 až 1926 v Brně. Byl členem a funkcionářem Moravského kola spisovatelů (na jeho ustavující schůzi roku 1912 byl zvolen místopředsedou a v letech 1921 až 1923 vykonával funkci předsedy).^[2] Z Brna se odstěhoval do Starých Hamrů na chalupu, kterou si roku 1920 koupil společně s Petrem Bezručem, svým důvěrným přítelem. Roku 1927 si však opět otevřel advokátní kancelář v Novém Jičíně. Zemřel roku 1931 při dovolené na Ostravici. Jeho paměti, které diktoval Františkovi Kožíkovi, tak zůstaly torzem.

Bystřinův humor je jadrným humorem starých vesnických mudrlantů. Je vlídný a zřídka kdy přechází do satiry. Hovory postav jsou vedeny v nářečí. Důrazem na zdravý selský rozum navázal Bystřina na tradici lidového vypravěčství

Dílo: Na vsi (1889), sbírka povídek, (dostupné online). Hanácké figurky (1890), sbírka povídek, (dostupné online). Hanačka v Praze (1896), divadelní sólový výstup pro dámu v hanáckém kroji. Hanácká legenda (1904), povídka považovaná za vrchol jeho tvorby,^[4] ve které bodrého hanáckého osmdesátníka Šelepu z Věrovan odnesou o Štědrém večeru roku 1790 andělé do nebe, aby mohl přezkoumat, zda je pravda, co o nebi káže tovačovský pan farář, totiž že nebe je z perníku, knedlíků, másla a tvarohu. Pápení (1912), sbírka povídek, roku 1926 vydaná pod titulem Přes tři řeky. Bystřinův smích (první díl 1917, druhý díl 1926), dvoudílná sbírka povídek. Jak se naši škádlívají (1924), sbírka povídek. Súchovská republika (1926), sbírka fejetonů a autobiografických črt zachycujících bohémské přátelství s malířem Jožou Uprkou za studentských let s podtitulem Kronika mládí. Humor Otakara Bystřiny z jeho spisů (1927). Dopisy Otakara Bystřiny Petru Bezručovi z let 1912–1931 (1967), uspořádal Alois Sivek. Úsměvná Morava (1979), výbor z díla, uspořádal Jiří Skalička.

Otakar Bystřina zemřel 18. 7. 1931 v Ostravici.

Zpracováno podle: https://cs.wikipedia.org