Dnes uplyne 95 let od narození spisovatele Františka Stavinohy

František Stavinoha – prozaik, publicista a horník, se narodil 10. 7. 1928 v Zašové jako poslední ze sedmi dětí valašského pasekáře. Po absolvování měšťanské školy ve Valašském Meziříčí (1942) se učil pekařem a knihařem, později byl zaměstnán v různých manuálních profesích (dělník v cihelně, přidavač na stavbě, hlídač aj.). Roku 1950 byl odsouzen za pobuřování k pětiměsíčnímu trestu vězení, který vykonával v jáchymovských dolech; v témže roce byl povolán k výkonu základní vojenské služby, kterou absolvoval u Pomocného technického praporu (PTP) na dole Zápotocký v Kladně a dole Gottwald v Libušíně. V roce 1953 podepsal pětiletý úvazek práce v hornictví, na jehož základě byl z vojenské služby propuštěn. Od té doby žil v Kladně. Pracoval v místních dolech, nejprve jako horník, později signalista a těžmistr, od roku 1975 ze zdravotních důvodů v povrchovém provozu; do důchodu odešel v roce 1983. V letech 1994–1998 byl v Kladně členem městského zastupitelstva; 2003 mu zde bylo uděleno čestné občanství.

V 60. letech publikoval soudničky v časopisech Kladenská záře, Čs. horník a energetik a Svoboda; po roce 1973 přispíval články, fejetony a povídkami do periodik: Dikobraz, Práce, Rudé právo, Mladá fronta, Květy, Čs. voják, Tvorba, Kmen, Mladý svět, Literární měsíčník, Obrana lidu, Zemědělské noviny, Roháč (Bratislava) aj.; v 90. letech otiskoval povídky a fejetony v sobotních přílohách Občanského deníku, Práva lidu, Venkova, Rudého Práva a Práva, v Novém dikobrazu, Vlastě, Kladenských novinách, Haló novinách (Obrys-Kmen) aj. Od 80. let spolupracoval s Československou televizí: podle vlastních námětů napsal scénáře k inscenacím a filmům Pravda neroste na višni (1982, režie Oldřich Kosek), Hvězdy nad Syslím údolím (povídkový cyklus s částmi: O krásných nožkách Anduly Bláhové, Životní román MUDr. Diany Filipové, obě 1986; Zvláštní případ Josefa Satrana, 1987, vše režie František Filip), Pohled z hlubin (1987, režie Zdeněk Kubeček), Kolotoč a devět vnuků (1989, režie Alexej Nosek) a k řadě epizod pro televizní pořad Bakaláři. Podle jeho předloh byl natočen povídkový film Figurky ze šmantů (1987, Úraz, režie Martin Faltýn; Příběh ohnivé Toničky, režie Jan Kubišta; Návraty, režie Radovan Urban, všechny scénáře Milan Ležák). Z celku Stavinohova povídkového souboru Figurky ze šmantů motivicky rovněž čerpal nerealizovaný filmový scénář Jiřího Horáka (Nahoře a dole, vydáno in Jiří Horák: Krásní dnové koločavští, 2007). – František Stavinoha byl členem Unie českých spisovatelů. Roku 1995 mu byla Výborem národní kultury udělena Cena Jiřího Wolkera.

František Stavinoha knižně debutoval souborem povídek o milostných vztazích a krizích (Nemilovati se trestá). Propojenost osobního života postav s pracovním prostředím, důraz na jejich robustní plebejství a humorně ironický nadhled vypravěče charakterizují i pozdější autorovy práce, jimiž se Stavinoha začlenil do české literatury 70. a 80. let. Rodnému Valašsku věnoval pozornost nejprve v příběhu lidského dozrávání, komponovaném jako sled samostatných povídek (Písničky s příběhem), a v baladicky laděné próze z druhé světové války (Jak se sluší umírat). Inspirace událostmi i prostředím rodného Zašova je rovněž patrná v próze Podbeskydské pastorále, žánrový Stavinohův triptych z 90. let Večeře s vyhlídkou propojuje příznačná postava bodrého, nářečím charakterizovaného staříčka.
Všední život hornického Kladenska byl Stavinohovi inspirací pro volné prozaické soubory Figurky ze šmantů, Hvězdy nad Syslím údolím a Hvězdy nad městem. Autor v nich usiluje o žánrovou kresbu prostředí, jeho postav a postaviček, využívá situační komiku, profesní slang a obecnou mluvu; komického kontrastu se pokouší dosáhnout též jazykovou hyperkorektností a publicistickými obraty. Obdobně však postupuje i tam, kde v souladu s dobovým voláním po společenském románu zachycuje čtyřicet let života hornické rodiny a protagonistovu cestu k místu ředitele dolu (Komu patří čas), ba i tam, kde řeší dilema priorit rodinného a profesního života (Pohled z hlubin). Figurkářské žánrovosti se nevyhnula próza o životě poštovních doručovatelek První stopy v bílém sněhu. Polemikou s Černými barony Miloslava Švandrlíka je kniha causerií z lágrů Pomocných technických praporů Antišvandrlík aneb Jak to bylo u Solferína.

František Stavinoha zemřel 8. 4. 2006.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz