Dnes uplyne 95 let od narození spisovatelky Hany Bělohradské

Hana Bělohradská – prozaička a překladatelka, dívčím jménem Moráková, se narodila 12. 1. 1929 v Praze. Oba rodiče byli advokáti. Matka režisérky a scénáristky Lucie Bělohradské (* 1954). Po maturitě na gymnáziu v Praze (1948) studovala jeden rok na Právnické fakultě UK. Od roku 1949 pracovala nejprve jako pomocnice, později jako laborantka na 1. dětské klinice v Praze. V roce 1961 se rozhodla profesionálně věnovat literatuře. V letech 1966–67 byla lektorkou nakladatelství Čs. spisovatel, v roce 1968 členkou předsednictva Kruhu nezávislých spisovatelů. Zákaz publikování po roce 1970, kdy byla v domácnosti a poté v důchodu, ji přivedl i k překladatelské činnosti (A. W. Upfield, Ruth Rendellová aj.). Po roce 1990 se stala předsedkyní výboru Českého literárního fondu a členkou výboru českého centra PEN klubu. Stála také u zrodu Fondu Boženy Němcové, jehož posláním je sociální pomoc spisovatelům a překladatelům.

Přispívala do Plamene a Literárních novin. Je autorkou scénářů k filmovým adaptacím novely Bez krásy, bez límce (s tit. …a pátý jezdec je Strach, 1964, r. Zbyněk Brynych, sc. + Zbyněk Brynych) a románu Poslední večeře (s tit. Znamení Raka, 1967, r. Juraj Herz, sc. + Juraj Herz). Film …a pátý jezdec je Strach obdržel v roce 1965 zvláštní cenu poroty za scénář na VII. mezinárodním filmovém festivalu v Mar del Plata (Argentina). Pro Divadlo Na zábradlí upravila Dámu s kaméliemi Alexandra Dumase ml. (prem. 1971, překl. Anna Fárová a Jaroslav Gillar, r. Jaroslav Gillar) a přeložila hru Edwarda Albeeho Pobřeží (prem. 1983, jako překladatelka uvedena Věra Šedá, úprava a režie Lucie Bělohradská). Na motivy románu Ladislava Fukse Vévodkyně a kuchařka napsala televizní hru Ohňostroj v Aspern (1987, r. Pavel Háša). Některé její překlady zaštítila svým jménem Jarmila Emmerová.

Bělohradská se ve svých prózách zaměřila především na psychologické a etické aspekty lidského jednání s výrazným akcentem na jejich konkrétní historickou podmíněnost. Ve svém debutu, novele Bez krásy, bez límce, postavila do centra kontrastní paralelu dvou lidských a mravních typů, jejichž konflikt je zasazen do období nacistické okupace a vyhrocen židovským původem jednoho z hrdinů. Novela Vítr se stočí k jihovýchodu je komorní studií manželského vztahu zachyceného v okamžiku, kdy jsou po náhlém zásahu vnější reality protagonisté příběhu nuceni přehodnocovat své postoje. Román Poslední večeře se odehrává v lékařském prostředí a na příběhu pátrání po vrahovi mladého lékaře spojuje žánr detektivky a psychologické prózy. V dramatu Incident se autorka vrátila k námětu z období druhé světové války: na osudech politických emigrantů zobrazila atmosféru strachu, politického tlaku a ztrátu osobní identity. Tematickou osou povídkového souboru Nebezpečné výpravy je střet lidského osudu s neovlivnitelnými nebo tajemnými okolnostmi; tuto linii zachovávají i povídky doplněné do rozšířeného vydání s názvem Přešťastné manželství a poslední autorčina povídková sbírka Titanik a jiné povídky; do nichž však vedle témat historických pronikají i témata současná (restituce, charita, obchod s dětmi, adopce na dálku).

Hana Bělohradská zemřela 25. 2. 2005 v Praze.

Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz