Stanislav Kubín, básník, esejista, pořadatel besed a kulturních pořadů, kdysi vojenský letec, vydal druhé, rozšířené vydání souboru textů, veršů a citátů s názvem Dopisy člověku Nathanielovi (nakladatelství Klika, 140 stran). Proč právě jemu?
Biblického Nathaniela si vybral jako věrný a nezpochybnitelný předobraz mnohých z nás. Nás, kteří máme již dopředu utvořen svůj názor a neváháme vyjádřit pochybnost i odsudek, aniž bychom měli znalost o tom, k čemu se vlastně vyjadřujeme. Kubín se proto rozhodl adresovat mu jedenadvacet dopisů na téma sny a touhy, naše třinácté komnaty, marnivost i váha slov, o odkazech a dědictví, modlitba či bezradný šepot víry. Jsou to vlastně dušezpytné zpovědi i rady, jak se vyznat ve složitém života běhu.
Nepromlouvá k němu sám, ale zprostředkuje jemu a tím i nám, čtenářům zkušenost několika stovek moudrých mužů. Ve svých dopisech často vzpomíná na válečného letce Antoina de Saint-Exupéryho, kterého si většina pamatuje jako moudrého autora knihy Malý princ. Nebo také Citadela. Takže si připomeňme jeho vyznání: „Přijímej den tak, jak jsi ho dostal darem a nepotýkej se s něčím, co nelze vrátit.“
Kubína oslovuje i další velikán Jan Werich, který nám zanechal radu: „Pochybování je nezbytností. Nepochybuje jenom blbec, protože jiné než vlastní názory ho nezajímají.“ Možná by nám v orientaci mezi lidmi pomohla i rada rabína Jicchaka Meissnera: „Co by se stalo, kdyby všichni blázni nosili pestré kabáty? Svět by byl přehlednější a věděli byste, s kým neztrácet čas v plané diskusi.“ Jenomže to je jen zbožné přání. Na každý pád však hodně pomáhají slova i verše, které nám poslal na pomoc právě Stanislav Kubín.
František Cinger
Zakoupit možno na: kubin.stanislav@volny.cz