Literární výročí: Dnes oslaví 75. narozeniny spisovatel Miloslav Topinka

Miloslav Topinka – básník, esejista a autor literatury pro děti, se narodil 4. 7. 1945 v Novém Etynku (u Jindřichova Hradce).  Vyrůstal v úřednické rodině. Od nejranějšího dětství žil v Praze, kde také absolvoval ZŠ a SVVŠ (1959–1963), poté dva semestry navštěvoval Fakultu všeobecného lékařství UK. V roce 1964 přešel na FF UK, kde studoval psychologii a šest semestrů i českou literaturu. Studia ukončil roku 1970 obhajobou diplomové práce Příspěvek k psychologii básnického kreativního procesu, která byla uznána též jako práce rigorózní (PhDr. 1970). V roce 1968 se zúčastnil devítiměsíční studentské expedice Lambaréné do Afriky. V prosinci roku 1968 se stal redaktorem měsíčníku Sešity pro literaturu a diskusi, po jeho zákazu krátce pracoval jako psycholog v Pedagogickém ústavu J. A. Komenského ČSAV. V rámci studijních pobytů několikrát pobýval v Paříži (1967, 1969). Od roku 1973 byl zaměstnán jako úředník, v letech 1980–1987 pracoval v Casablance u marocké firmy zabývající se prodejem strojů a pásů k těžbě fosfátů na Sahaře. Po návratu do Prahy působil jako úředník a překladatel technické literatury. V letech 1992–1998 pracoval pro rakouskou obchodní firmu a poté do roku 2005 jako úředník.

První báseň Topinka uveřejnil roku 1965 v Literárních novinách, poté otiskoval verše, literárněkritické eseje a úvahy a práce o výtvarném umění v Plameni, Orientaci, Sešitech pro mladou literaturu a Sešitech pro literaturu a diskusi, Výtvarné práci, My, Univerzitě Karlově, Kosmických rozhledech a Zemědělských novinách; v letech 1970–1989 publikoval pouze v zahraničí: Opus international (Paříž), L’esprit (Paříž), Indice (Madrid), Nowy wyraz (Varšava); po roce 1989 opět v Literárních novinách, dále v Iniciálách, Lidových novinách, Tvaru, Souvislostech, Boxu, Revolver Revue, Hostu a Respektu. Topinkovy texty byly zařazeny do samizdatového sborníku Básníci a samotáři (1984, eds. Ondřej Fibich, Jiří Brixi).
V letech 1969 a 1970 uspořádal happeningové akce, tzv. environmenty s tituly Krysí hnízdo a Kostry prostoru, obě ovšem postihl zákaz. Pro Československý rozhlas připravil pásma poezie a reportáže z Afriky. Pro Filmové studio Barrandov napsal scénář k filmu o Karlu Hynku Máchovi, který ovšem po roce 1970 nesměl být realizován. V roce 1970 byla zničena převážná část nákladu sbírky Krysí hnízdo. Tato sbírka se v roce 2007 dočkala experimentálního zhudebnění v rámci projektu Radiocustica (hudaba Krzysztof Topolski). V témže roce byla triem pro komorní hudbu a poezii Protější země zhudebněna sbírka Trhlina (hudba Jiří Durman a Alexandr Krestovský). – Užíval šifer mt a top.

Na konci 60. let ztělesňovala Topinkova básnická tvorba experimentální pól tehdejší nové české poezie, vyrůstající z nedůvěry k ideologiím i k řeči: v expresivních sbírkách Utopír (shrnující starší verše) a Krysí hnízdo rozvíjel básník na samu hranici srozumitelnosti magii svébytného poetického slova a jeho akustické stránky. Básnická výpověď mu byla uměním pojmenování, vycházejícího ze struktury a textury řeči a ze zázemí jazykových významů, adekvátních senzibilitě a mentalitě moderního individua. Na přelomu desetiletí pak do Topinkovy poezie vstoupily reflexe mýtů, lidové poezie, zaříkávadel i fragmenty neliterárních či epistolárních slovesných výtvorů; jeho básnický jazyk rovněž silně určovaly prvky výtvarného vidění (interpretace básně jako „textu-obydlí“, do něhož se dá vstupovat, v němž se dá bydlet i bytovat) a důraz na mimosmyslové vnímání. Poté, co byl v roce 1970 zničen náklad sbírky Krysí hnízdo (vyšla 1991), publikoval Topinka další sbírku Trhlina až na počátku nového milénia. I v ní setrvává jeho poezie v experimentální poloze a silně inklinuje k intermedialitě. Verbální výpověď je těsně propojena s vizuální stránkou knihy, která vznikla rovněž podle Topinkova návrhu.
Od 60. let se Topinka věnoval rovněž literární esejistice. Zabýval se mj. experimentální metafyzickou estetikou francouzské literární skupiny Vysoká hra (Roger Gilbert-Lecomte, René Daumal, ale i Josef Šíma a Richard Weiner), životem a dílem Jeana Arthura Rimbauda (monografie „Vedle mne jste všichni jenom básníci“), básnickou tvorbou Věry Linhartové a vývojovou problematikou poválečné české poezie a výtvarného umění (Karel Malich). Své eseje o literatuře pocházející z let 1966–2006 shrnul v autorském výboru Hadí kámen.
V 70. a 80. letech Topinka příležitostně publikoval verše a také umělecko-naučné knihy pro děti (Obrázková knížka o zemi, Martin a hvězda).

Z nejnovějšího díla: Probouzení (2016) Zpracováno podle: www.slovnikceskeliteratury.cz a www.databazeknih.cz