Příjemným překvapením je kniha Podivuhodná odhalení Artura Peppera od Phaedry Patrickové, kterou do světa uvádí nakladatelství Mladá fronta v překladu Heleny Hartlové. Na obálce ji čtenářům doporučuje jako další z příjemně čtivých próz typu Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel a d. Není však v nejmenším veselá ani vysněná, je prostě pravdivě živá.
Vyhledávanou se stala ihned v roce 2016, přestože je prvním dílem doposud neznámé anglické autorky. Obávám se ale, aby nebyla také jejím posledním – zdá se mi, jako by čerpala z vlastní rodiny téma – cítíme z ní lásku ke všem skvěle vystiženým postavám, jako by byla jednou z nich – a hádám která.
Ať je tomu jakkoliv, poznáváme z ní život anglického penzisty-zámečníka, jenž ovdověl po smrti milované manželky. Teprve po roce poznává její předchozí život za svobodna a stále ji miluje. V nálezu jejích stop objevuje dříve nepoznané, nepochybně darované šperky, které ho vedou do různých společností. Od silných sítí (jak se teď říká) až k chuďasům – anglicky však slušným, ohleduplným. Ve všech je cosi gentlemanského, velice podobného také jednání majitele zámku. Vše bez hrubosti, lží, sprostoty i mravnosti aniž by byla hraná.
Dnes už je to v literatuře zvláštní, uvědomuje si čtenář i čtenářka, a vskutku je jim lépe.
Irena Zítková