O Leonardovi da Vinci populárně

Leonardo da Vinci, Benjamin Franklin, Albert Einstein, Steve Jobs… Co mají tito géniové společného? Na tuto otázku se snaží už více než 15 let odpovídat  americký publicista a popularizátor Walter Isaacson (*1952). Český čtenář zná jeho knihy o Einsteinovi a Jobsovi.

Na rozdíl od Georgia Vasariho, vůbec prvního Leonardova životopisce z roku 1568, Isaacson nevidí renesančního génia „nadaného Bohem“, ale neobyčejně pracovitého umělce, architekta, inženýra a myslitele. Připomíná, že tento nemanželský syn, homosexuál, vegetarián a levák by byl bez této posedlosti odsouzen k životnímu neúspěchu. V 33 bohatě ilustrovaných a dokumentovaných kapitolách Isaacson dokumentuje Leonardovo zaujetí pro vědu – od anatomie a matematiky po archeologii, zeměpis a dějiny – a moderní umění.

Jedna z objevných informací o Leonardově domněle ztracených dílech se týká Ježíšova portrétu Spasitel světa. (Koncem loňského roku ho zakoupil saudský princ od ruského obchodníka s hnojivy za téměř půl miliardy dolarů.) Pravost tohoto Leonardova díla napomohla potvrdit nejen moderní chemie, ale i rytina Václava Hollara, pořízená v roce 1650 podle zhruba 150 let starého originálu.  

Přestože svět zná Leonarda především jako autora Mony Lisy a Poslední večeře, Isaacson nezapřel svou publicistickou povahu a uspořádal knihu na základě studia Leonardových Zápisníků, známých jako Kodexy. Přestože se zachovala jen čtvrtina z nich (7200 stran), skýtají autentický průhled do Leonardova komplikovaného života i v mnoha ohledech nedokončeného díla.

Isaacsonova Leonarda da Vinci vydalo Nakladatelství Simon & Schuster (2017).

Stanislav Perkner