Objevený skladatel Viktor Ullmann

Příběh pražského německého skladatele je podtitul objevné monografie Ingo Schultze, německého pedagoga a muzikologa, jehož láska k hudbě přivedla k zájmu o osobnost, jíž věnoval celoživotní pozornost. Výsledkem je publikace Neklidný Středoevropan Viktor Ullmann (330 stran, v překladu a s doslovem Magdaleny Živné vydala Akademie múzických umění).

Tento rodák z Těšína v Rakousku-Uhersku, kde se v roce 1898 narodil a po rozpadu monarchie přijal rakouské občanství, odmítl otcovu nabídku hledat zabezpečení v armádě. Byť tam začal jako dirigent a skladatel. I tak ho hrůzy Velké války přivedly na italskou frontu. Ve Vídni, kam s matkou již před ní přesídlili, navštěvoval od října 1918 do května 1919 seminář skladatele Arnolda Schönberga. Vliv této velké hudební postavy je zřejmý nejen z tvůrčího hlediska. Nebylo jistě náhodou, že díky Schönbergovu švagrovi Alexandru Zemplinskému, který byl šéfem opery pražského Nového německého divadla, získal pozici sbormistra. Později tam Ullmann působil i jako korepetitor a kapelník.

S českým živlem měl vztah od vídeňských let, kdy byl jeho dobrým kamarádem olomoucký rodák Josef Trávníček. Studoval u Aloise Háby na konzervatoři, k němu ho pojilo přátelství. Citlivě vnímal hudbu Josefa Suka, rovněž pedagoga konzervatoře, což Schultz dokládá rozbory jejich hudebních motivů. Vůbec se pečlivě věnuje charakteristice Ullmannovy tvorby.

Samotný skladatelův život byl plný zvratů. Troje manželství, působení na pozici šéfa opery v převážně německém Ústí nad Labem, dirigenta v Schauspielhausu v Curychu, pro který skládal i scénickou hudbu, dvouletá epizoda knihkupce ve Stuttgartu, která skončila ekonomickým krachem. V roce 1933 se vrátil do Prahy, kde pracoval jako novinář a pedagog, spolupracoval s hudební redakcí Čs. rozhlasu, ale rakouské občanství bylo překážkou pro získání trvalého zaměstnání ve strukturách čs. státu.

Symbolický Pád Antikrista

Přesto zaznamenal úspěch v rámci přehlídek Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu s klavírním cyklem Schönbergovské variace. V roce 1934 napsal ceněnou operu Pád Antikrista (Der Sturz des Antichrist). Jeho dílo se rozrůstalo.

V době nacistické okupace se přes snahu o získání čs. pasu a o vystěhování stal obětí rasové represe. V září 1942 byl s třetí manželkou a s dvěma dětmi, další dvě se podařilo odvézt z Prahy vlakem sira Wintona, ocitl v Terezíně. Tam se zapojil do ilegálního uměleckého života a napsal tam mimo jiné operu Císař Atlantidy aneb Odepření smrti (Der Kaiser von Atlants). V říjnu 1944 byl společně se skladateli Pavlem Haasem, Hansem Krásou a dalšími hudebníky převezen do Osvětimi – Březinky a zavražděn.

Zájem německých hudebníků od 80. a českých od 90. let vrátil zapomínaného tvůrce na hudební mapu. Hold jeho životu a dílu je nejen vydání této knihy, v německém originále vydané v roce 2008, ale i přehlídka Ullmannovské slavnosti, pořádaná díky aktivitě Magdaleny Živné a dalších v Českém Těšíně.

František Cinger

Zakoupit možno na: https://www.kosmas.cz/knihy/539450/neklidny-stredoevropan-viktor-ullmann/