Optimistův pohled na lesk a bídu dnešního světa

Harvardského psychologa a lingvistu Stevena Pinkera (*1954) znají čeští čtenáři z překladů jeho mezinárodních bestselerů Slova a pravidla (1999, č. 2008) a Jazykový instinkt (1994, č. 2010). K jeho popularitě přispívá čtivá publicistika a častá mediální prezentace. Podobně jako Noam Chomsky, jeho proslavený lingvistický kolega a levicově orientovaný aktivista, Pinker se vyslovuje k zásadním otázkám doby v širším historickém kontextu.

Jeho desátá kniha Osvícenství naší doby: obhajoba racionalismu, vědy, humanismu a pokroku (Penguin, 2018) konfrontuje dnešní svět s ideály osmnáctého století – s věkem Jeana-Jacquese Rousseaua, Voltaira, Adama Smihe, Jamese Madisona, Michaila Lomonosova a dalších průkopníků modernismu a klasického liberalismu.

Pinker soudí, že navzdory dnešnímu rozpolcenému světu, nebezpečně ovlivňovaného iracionalitou zprava i zleva, osvícenské civilizační kořeny zůstávají životné. Cituje nesčetná data týkající se celosvětového pokroku v oblastech zdravotní péče a prevence, boje proti extrémní chudobě, ochrany životního prostředí apod. „Jde mi o nové čtení osvícenských ideálů ve světle reality 21. století,“ píše Pinker v předmluvě. Autor si je ovšem vědom, že současné desetiletí „je svědkem sílícího vlivu autoritářských nacionalistů, kteří usilují o návrat do idealizované minulosti“. Pinker zdůrazňuje, že osvícenské ideály zasluhují právě za těchto podmínek naši pozornost.

Kritika Pinkerovi vytýká nepřiměřený optimismus, byť oceňuje jeho práci s přesvědčivými statistickými údaji; i ta koresponduje s vědeckým základem osvícenství: úctou k faktům, ideologickým skepticismem, antidogmatismem a kritickým myšlením.

Pinkerova kniha tematicky navazuje na jeho monografii Lepší andělé naší přirozenosti: proč je násilí na ústupu (2011), která má vyjít letos v nakladatelství Academia v překladu Zuzany Gabajové.

Stanislav Perkner