Tomáš Masaryk se narodil v Hodoníně 7. března 1850. Otec, uherský Slovák, sloužící ve dvoře císařského panství, matka, rodem Terezie Kropáčková pocházela z tehdy poněmčených Hustopečí, její rodiče přišli z Hané. Dvacet let po smrti Karla Havlíčka, chystal se na spisovatelskou dráhu, 25-tiletý Masaryk s vysokoškolským studiem a s krédem: „Vědění jest moc. Pravdou k právu. Nic není velké, co není pravdivé“.
K jeho významným filozofickým a sociologickým spisům patři už habilitační práce Sebevražda hromadným jevem moderní doby, v níž ukázal na souvislost růstu sebevražednosti s mravní a intelektuální krizí moderního člověka, způsobenou polovzdělaností a rozpadem jednotného (náboženského) světového názoru.
Svůj zájem o slovanskou otázku shrnul do několika spisů, z nichž největšího ohlasu dosáhla studie Rusko a Evropa I-II. Stav české společnosti rozebírá v dílech Česká otázka, Naše nynější krize, Karel Havlíček, Palackého idea národa českého, Ideály humanitní, Problém malého národa a dalších.
Koncem 19. století se zapojil do diskuse o tzv. Rukopisech, v níž popřel jejich pravost. Byl prvním prezidentem samostatné československé republiky.
Zemřel 14. 9. 1937.