Články autora
Jaroslav Vrchlický se narodil 17. 2. 1853 v Lounech. Dětská léta trávil většinou u strýce Antonína Koláře, faráře v Ovčárech u Kolína; pod jeho vlivem odešel po gymnaziálních studiích ve Slaném, v Praze a po maturitě na klatovském gymnáziu znovu do Prahy na teologii. Již po jednom semestru přešel však na filosofickou fakultu, kde studoval historii, filosofii a...
Jan Pilař – básník a překladatel, se narodil 9. 9. 1917 v obci Stříbřec u Jindřichova Hradce. Otec byl četnickým strážmistrem. Pilař absolvoval reálné gymnázium v Klatovech (maturoval roku 1936) a začal studovat češtinu a francouzštinu na FF UK. V rámci perzekuce vysokoškolských studentů byl po 17. listopadu 1939 tři měsíce vězněn v Sachsenhausenu, zbytek války pracoval v propagaci nakladatelství Novina. Studia uzavřel...
Jaroslav Matějka – prozaika a scénárista, se narodila 9. 9. 1927 v Ivančicích. Pocházel z rodiny živnostníka, otec byl za okupace vězněn. Matějka byl v téže době vyloučen z kvarty reálného gymnázia v Ivančicích. Od roku 1943 pracoval jako dřevorubec a lesní praktikant. Koncem války se účastnil partyzánských bojů. Od roku 1945 studoval Vyšší lesnickou školu v Hranicích (maturoval 1949), kde také...
Hana Andronikova se narodila 9. 9. 1967 v Gottwaldově (nyní Zlín). V roce 1986 maturovala na gymnáziu a poté vystudovala češtinu a angličtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (absolvovala v roce 1992 diplomovou prací Varovné poselství Irvingova románu Svět podle Garpa). V 90. letech pracovala jako personální manažerka pro zahraniční i domácí firmy. V roce 1999 odešla z podnikatelské sféry do svobodného povolání,...
Alexej Pludek – prozaik a autor knih pro děti, se narodil 29. 1. 1923 v Prostějově. Pocházel z početné rodiny dělníka. Studoval na reálném gymnáziu v Jihlavě a na reálce v Prostějově (mat. 1940). Za války pracoval na městském úřadě v Prostějově, v roce 1943 byl totálně nasazen jako dělník v prostějovském závodu firmy Wichterle a Kovářík. Po osvobození nejprve pracoval jako knihovník ve...
Filip Jánský – vlastním jménem Richard Husmann se narodil 4. 9. 1922 v úřednické rodině v Praze; po rozvodu rodičů pobýval střídavě u příbuzných a v ústavech pro mládež. Od dětství se věnoval sportu a branné činnosti, v roce 1938 se jako člen pomocné vojenské služby aktivně zúčastnil jarní i podzimní mobilizace. Hned na začátku okupace zanechal studia na gymnáziu, zapojil se...
Václav Fortunát Durych byl český katolický kněz, buditel, člen řádu paulánů, latinsky píšící filolog, slavista, orientalista, biblista, překladatel, stoupenec ideje slovanské sounáležitosti, učitel orientálních jazyků, zakladatel a průkopník českého odborného slavistického studia. Narodil se 28. 9. 1735 v Turnově. Po středoškolských studiích na piaristických gymnáziích v Kosmonosích a ve Slaném vstoupil do paulánského řádu v Tachově...
Sigismund Ludvík Bouška byl literárně i veřejně činný kněz a řeholník řádu benediktinů Břevnovského kláštera. Jako básník, překladatel i literární kritik patřil k hlavním představitelům Katolické moderny. Narodil se v Příbrami 25. 8. 1867 jako Ludwik Bouška v rodině naddůlního Karla Boušky (1843) a Růženy Bouškové-Wimmrové (1846). Měl 14 mladších sourozenců: Ladislava (1869–1870), Růženu (1870–1873), Marii (1871), Annu (1873), Růženu (1874), Karla (1876–1877),...
Jarmila Mourková – prozaička a literární historička, se narodila 26. 2. 1931 v Praze. Otec byl řeznickým dělníkem, manžel Jaromír Loužil je historikem filozofie a kultury. V dětství Mourková onemocněla nervovou chorobou s trvalými následky. Po maturitě na reálném gymnáziu (1951) studovala češtinu a literární vědu na FF UK. Absolvovala v roce 1956 diplomovou prací Myšlenkový vývoj...
Sigismund Ludvík Bouška byl literárně i veřejně činný kněz a řeholník řádu benediktinů Břevnovského kláštera. Jako básník, překladatel i literární kritik patřil k hlavním představitelům Katolické moderny. Narodil se v Příbrami 25. 8. 1867 jako Ludwik Bouška v rodině naddůlního Karla Boušky (1843) a Růženy Bouškové-Wimmrové (1846). Měl 14 mladších sourozenců: Ladislava (1869–1870), Růženu (1870–1873), Marii (1871), Annu (1873), Růženu (1874), Karla (1876–1877),...
admin